Masožravé rostliny čítají přibližně 700 druhů, mezi nejznáměnší patří Rosnatky (drosera), Mucholapky (dionaea), Láčkovky (nepenthes), Byblidy (byblis) nebo Špirlice (Sarracenia), Heliamfory (heliamphora) aj. Masožravky se přiživují různými druhy hmyzu, plantonu, korýši ale některé mohou pozřít také menší obratlovce. Pro masožravky není ovšem živá strava nezbytná, stejně jako jiné rostliny využívají živiny z půdy a fotosyntézu. Schopnost lovit živé organismy dává masožravým rostlinám velkou výhodu přežít i v méně výživných půdách.

Potravu mohou chytat mnoha způsoby. Mucholapka podivná například využívá dvě čepele, ty se během několika sekund uzavřou a kořist uvězní, pak příjdou na řadu trávící enzymy, které potravu do pár dní rozloží.

Bublinatky používají váčky, které při zavadění o kořist nasají vše kolem, včetně kořisti.

Rosnatky nebo byblidy zase lákají hmyz na barevné příjemně vonící tyčinky, které jsou ovšem velmi lepivé. Čím více se hmyz snaží z lepivých výběžků masožravky dostat, tím více se přilepuje, některé druhy mohou navíc přizpůbsobovat tvar stonku, aby to kořisti ještě více zobtížnily.

Asi nejznáměnší pastí je hlubší nálevka, do které kořist spadne a už nevyleze ven, tento druh pastí převažuje u láčkovek nebo šprlic. Masožravky mívají navíc na dně těchto pastí trávící tekutinu, ve které se hmyz doslova utopí.

Pozoruhodným způsobem loví  masožravé rostliny druhu genlisej. Pastí je jakýsi tunel, ve kterém jsou doproti směru umístěny chlouky. Hmyz vleze dovnitř za vidinou nektaru, ven se už ovšem nedostane. 

Mnoho druhů hmyzožravých rostlin kvete menšími kvítky, často na dlouhém stonku. Rozmnožují se výhradně semeny, která jsou velmi drobná. V přírodě se vyskytují hlavně v teplejších bažinatých oblastech, v písčitých až kamenitých půdách. Obvykle se masožravky pěstují v rašelině s příměsí písku v poměru 2:1.

Masožravé rostliny - Lovce rostlinné říše, si můžete vypěstovat také doma.