Slunéčko - pomocník nebo škůdce? Slunéčka patří k lovcům mšic první kateorie. Za svůj život spotřebují cca. 800 mšic. Jsou zkušeným a neúnavným likvidátorem těchto škůdců na listové zelenině.

 Slunéčko - pomocník nebo škůdce?

Slunéčko sedmitečné (lat.Coccinella septempunctata) - zvané též slunéčko, sluníčko, beruška nebo berunka je snad nejznámnější brouk vůbec. Pochází z čeledi slunéčkovitých (lat. Coccinellidae). Jedná se o nejznámější středoevropský druh, který měří 5-9 mm. Živí se listovými mšicemi žijícími na květinách, zelenině, i divoce rostoucíh rostlinách. Nevyskytuje se na stromech. Slunéčko sedmitečné je neúnavnám lovcem mšic a velkým pomocníkem při jejich likvidování na vaší zahradě.

Slunéčkovití - jsou rozšířeni po celém světě. V Evropě se vyskytuje zhruba 100 druhů, ve světě pak cca. 4000 druhů. Většina slunéček žije v subtropických a tropických oblastech. Teplo potřebuje i naše klasické slunéčko, kterému se lépe daří, teplem je živější, rychlejší a spokojenější. Za chladného počasí se chod slunéčka zpomalí. Počet teček u slunéček znamená druh slunéčka, nikoliv stáří slunéčka, jak se někdy chybně uvádí. Slunéčko dvoutečné (lat. Adalia bipuntacea) - má dvě tečky na krovkách, nejčastěji požírá mšice na dřevinách, černém bezu. Slunéčko desetitečné (lat. Adalia decenpuntactata) - má tmavě hnědé krovky, na každé z nch má pět skvrn v podobě teček, vyskytuje se nejčasteji na loukách a listnatých dřevinách. Slunéčko čtrnáctitečné (lat. Propylaea quatuordecimpuntactata) - existuje ve více než sto formách a různých barevných mutací, má červené i žluté krovky, tečky jsou šachovnicově uspořádané. Živí se různými druhy mšic. Slunéčko velké (lat. Anatis ocellata) - je velké 8-10 mm, má žlutočervené krovky s dvaceti tmavými tečkami se světlým okrajem. Žije především v lesích na borovicích, ale i na dřevinách v zahradách.

Další druhy slunéček - Slunéčko australské (lat. Rodolia cardinalis) - bylo úspěšně využívání na požírání červů na citrusech již od roku 1888. Slunéčko skvrnité (lat. Thea vigintiduopunctata) - je citronově zbarvený brouček s dvaadvaceti tečkami. Toto slunéčko nepožírá mšice, nýbrž padlí na dřevinách, loukách a vinicích. Clitostethus arcuatus - je hnědé ochlupené slunéčko. Na krovkách má dvě souběžně uspořádané tmavé skvrny se světlým okrajem. toto slunéčko se specializuje na požírání molic. Neomysia oblongoguttata - je 7-9 mm velké slunéčko s černými krovkami, na kterých má větší počet žlutavých skvrn. Živí se převážně mšicemi na jehličnatých dřevinách. Synharmonia conglobata - je 5 mm velké slunéčko s růžovými až červenými krovkami s osmi černými hranatými skvrnami. Požírá listové mšice na ovocných stromech a topolech. Chilocorus bipustulatus a Chilocorus renipustulatus - dorůstá velikosti 4-6 mm, oba druhy jsou zářivě černé. Dospělý brouci i larvy se živí listovými mšicemi a puklicemi. Scymnus suturalis a Scymnus subvillosus - jsou tmavě hnědé až černé, ochlupené slunéčka. Živí se převážně mšicemi vyskytujícími se na borovicích a jehličnatých stromech. Stethorus punctillum - je slunéčko malé 1,5 mm. Má černé jemně ochlupené krovky, žluté nožičky i tykadla. žije na ovocných stromech, živí se sviluškami. Tento drobný brouček a jeho larvy je schopen zkonzumovat až 100 roztočů všech vývojových stádií denně. Je značně přelétavý a klade vajíčka na různá ohniska míst napadení. Účinkuje výborně proti sviluškám na paprikách, na okurcích, na rajčatech, ale také na okrasných a ovocných druzích. 

Většina slunéčkovitých je prospěšná pro pěstitele a jeho zahradu. Na jaře slunéčka najdeme v záhoně, kde požírají mšice. Pokud si chceme slunéčka udržet vyvarujte se používání chemických postřiků. Slunéčko je přirozený likvidátor mšicí na rostlinách. Pokud si slunéčka uchováte, zajistíte si ekologické zlikvidování těchto škůdcí v harmonii s přírodou. Slunéčka kladou své larvy poblíž rostlin napadenách rostlin mšicemi a červy. Tak vylíhlé larvy najdou snáze potravu. Většina u nás žijících slunéček se živí různými druhy listových mšic. Některé druhy molicemi a sviluškami. Jen úzká skupina druhů se živí plísněmi a potravou živočišného původu. Slunéčka k této potravě požírají také rostlinný pyl.

Slunéčko čtrnáctitečné požírající mšice:

Slunéčko asijské - (lat. Harmonia axyridis) - toto slunéčko je také bojovník proti mšicícm, avšak nemá v přírodě přirozeného nepřítele. Nyní se rozšířilo i v Evropě. Ve velkých městech se usídluje v oknech panelových domů, kde přezimování.  Toto slunéčko je zdrojem alergií. Jeho kousnutí připomíná mravenčí kousnutí. Při nalétaní do bytů, hledá místo k přezimování, kde však nezazimuje, protože je v bytech teplo. Slunéčko je tak stále aktivní, dojde jim zdroj energie a tuku a proto koušou také lidi. Běžné slunéčko na člověka neútočí a pokud ani jeho kousnutí nejde cítit. V Británii je označeno za superpredátora, pro jeho usměrnění v přemnožení je vývoj speciálních roztočů, které na slunéčku parazitují a snižují tak jeho plodnost. Slunéčko asijské se množí pětkrát za rok. Je považováno za invazívní druh, který potlačuje druhy původní. Jeho přemnožení sebou nese ekologické a evoluční důsledky.

Rozmnožování

Slunéčko se rozmnožuje pouze v případě, že je dostatek potravy. Samička tak klade velký důraz na úplný a úspěšný vývoj vajíček. Slunéčko klade vajíčka na spodní strany listů - jedná se shluk až 400 oválných vajíček v menších skupinkách po 10-30 kusech. Vajíčka klade většinou v blízkosti kolonií mšic. Druhy, které se živí puklicemi kladou pouze jedno až dvě vajíčka pod ochranný krunýř těchto škůdců. Larvy se z vajíček líhnou po sedmi až deseti dnech. Mají protáhlé tmavě zbarvené tělo a prodělávají čtyři až pět vývojových stádií. V tomto období potřebují ke svému vývoji požírat stovky mšic. Po třech až šesti týdnech se larvy zakuklí na listech nebo kmenech stromů. Kukly jsou oválné a vypadají trošku scvrklé. zbarvené jsou do červena. Po čtyřech až devíti dnech se líhnou žlutě zbarvení brouci s dosud nevyvinutou kresbou. Celkový vývoj slunéčka trvá podle druhu a podmínek jeden ař tři měsíce.

Slunéčko se před predátory chová jako mrtvé a padne bezvládně k zemi. Vylučuje žlutou tekutinu, která je jedovatá a nechutná např. ani ptákům. Podobně jedovaté jsou také larvy a kukly.

Slunéčka žijí dva roky, mladá vylíhlá slunéčka přezimují, pak se rozmnoží a na jaře či v létě jejich život končí.

Jak si slunéčko udržet na zahradě ?

Je třeba abyste se zřekli používání všech chemických prostředků. Slunéčko potřebuje k svému přežití mšice, které byste jinak zahubily. Slunéčko za den sežere až 150 ks mšic. Jediná larva za svůj vývoj spotřebuje až 800 mšic. Zálaží tedy na vás, zda dáte přednost chemickému postřiku, nebo umožníte tomuto broučkovi,a by ukázal co umí, a rostliny vám ochránil v souladu s životním prostředím.

Přípravky proti škůdcům najdete ZDE.