Salát je nejrozšířenější a na českých zahrádkách nejoblíbenější zeleninou. Je nenáročný na pěstování, na záhonu pěkně vypadá a dá se z něj vykouzlit nespočet pokrmů

Salát je nejrozšířenější a na českých zahrádkách nejoblíbenější zeleninou. Je nenáročný na pěstování, na záhonu pěkně vypadá a dá se z něj vykouzlit nespočet pokrmů.

V základu dělíme salát na tři nejčastější druhy:

• Hlávkový salát
• Ledový salát
• Římský salát

---

---

• Hlávkový salát (lactuca sativa) – patří mezi nejoblíbenější. Pravděpodobně byl vyšlechtěn z divoce rostoucí lociky kompasové. Může se celoročně pěstovat, je chladuvzdorný. U nás se pěstuje jako jednoletá rostliny.  Existuje v mnoha mutacích, liší se tvarem, barvou, velikostí. Může být nejen hlávkový, ale také listový, dá se odtrhávat a zpracovávat postupně. Dále se dělí dle pěstování na ranný, letní, pro výsadbu ve sklenících, vyhřívaných sklenících, venkovní, a další druhy.

• Ledový salát - má tuhé, křehké listy, hlávka připomíná zelí. Pokud u ledového salátu neporušíte listové srdíčko, rostlina znovu obroste novými listy a dá se tak sklízet několikanásobně.

• Římský salát – má dlouhé chutné listy svinuté do hlávky. Je náročnější na teplo, daří se mu v humózních vlhkých půdách. Dozrává později než ostatní odrůdy. Může měřit až 45 cm a vážit 3 kilogramy. Existuje také ve velikosti baby. Římský salát můžeme použít i k tepelné úpravě.

Pěstování salátu

Nejjednodušeji salát množíme semeny. Rychle klíčí. Při klíčení dbáme na dostatek světla, aby rostlinky byli silné a ne příliš vytáhlé.

Můžeme tedy vysadit semínka přímo na záhon. Semena sadíme cca. 2 cm hluboko. Nebo si rostlinky předpěstovat. Pro přesazení pak vybíráme menší, kompaktní rostliny s pevným kořínkem, které pak lépe porostou. Sazeničky by měli mít 4-6 pravých listů.

Při výsadbě rostlinek dbejte na správnou vzdálenost mezi jednotlivými sazeničkami. V hustě osazených kulturách si rostliny vzájemně překážejí v růstu a jsou v mnohem větší míře ohroženy chorobami a škůdci.

Sazenice se vysazují tak hluboko, aby byl vrchní okraj jejich kořenového balu jen mírně zakryt půdou. Opatrně, ale pevně přitiskněte půdu kolem rostlin. Při časných termínech výsadby mladé rostlinky špatně snášejí chladné noci. Pro ochranu můžete použít tenkou lehkou textílii, dokud dobře nezakoření.

---

---

Salát lze pěstovat na jednom záhoně po celý rok. Musíme však správně vybrat odrůdy:

• Jarní odrůdy – vyséváme v únoru do pařeniště, vysazujeme v březnu a sklízíme v červnu

• Letní odrůdy – vysazujeme přímo na záhon v dubnu. Sklízíme v září.

• Podzimní odrůdy – vyséváme v srpnu na záhon a sklízíme v říjnu.

• Zimní odrůdy (přezimující) – vysévají se v říjnu a sklízí v březnu

Dbejte na:

Saláty a kedlubny (brukve) by se neměli sázet hlouběji než byly zasazeny původně.

Saláty se vysazují o trochu výše, protože kdyby se do srdéčka dostala hlína, mohlo by docházek k zahnívání listů.

Doporučujeme výsadbu na slunném místě v hlinitopísčité dobře prokypřené půdě, kde teplota nepřesáhne 25 °C, salát by šel zbytečně brzy do květu a to nechceme. Dodržujeme pravidelnou zálivku. Nejlépe mezi řádky, ne přímo na rostlinky. Salát vysazujeme do sponu 20x25 cm, ledový salát 30x30 cm. Půdu kypříme. Pokud vysazujeme ve skleníku, často větráme, aby se nedrželi plísně.

Salát je vhodný i pro menší zahrady. Můžeme vám doporučit již namíchaný mix semen pro barevný záhon – italská salátová louka

K nenáročným dětským potěšením patří první výsevy rostlin. Obohatit jejich zájem můžeme praktickým výsevem na osivových páscích.  Semena jsou zde již rovnoměrně umístěna a ušetří vám také čas s jednocením salátu.

Při hnojení salátu dáváme pozor na množství dusičnanů, které se může hromadit v listech. Hnojit můžeme jak již hotovými hnojivy určenýmí přímo na listovou zeleninu, tak např. kopřivovou jíchou nebo můžeme použít 5 l vyzrálého kompostu na m2 záhonu.

Listový salát sklízíme již 7 týdnů od zasetí. Hlávkový salát po 10-11 týdnech a na římský si počkáme o týden déle. Vzhledem k rychlosti růstu a sklizně salátu můžete také využít volná místečka na záhonku pro výsadbu ať již hlávky salátu na rychlou spotřebu, nebo např. trhací salát Dubáček a užívat si chutných listů déle.

 

Další známé či méně známé druhy salátu:

Locika, Lollo rosso, Lollo bianco, Polníček, Dubáček, Kozlíček, Rukola, Čekanka, Červená čekanka, Jelení roh, Radicchio, Nedivie, červené a kadeřavé

mutace listových salátů. 

---

---

Salát se skládá především z vody. Má tedy jen minimum kalorií. Je vhodný pro diety. Obsahuje vitamín C, vitamíny skupiny B, vápník, železo, draslík, betakaroten a vlákninu. Je vhodný pro těhotné. Obsahuje tzv. folát, který zabraňuje některým vývojovým vadám plodu.

Obecně jsou saláty vhodné do míchaných salátů (pokrmů) od toho ten název, kdy je složeno více druhů listových salátu se zálivkou (jogurtovou, bylinkovou). Hlávkový salát je vhodný pro klasičtější přípravu se sladkokyslou zálivkou, příp. osmaženým špekem. Římský salát

můžeme také podusit s masem, na závitky, nádivku, do rizota, apod. Velice chutný je čerstvý s dresinkem z olivového oleje, balsamika.

Semena salátu pro vaši zahradu