Pěstujeme jehličnany

Jehličnany slouží jako vhodný doplněk pro celkový vzhled zahrady. Utváří výsledný směr a vdechuje prostorům nadčasový rozměr. Pokud máte zájem zútulnit a zároveň zvelebit svou zahrádku, tak na jehličnany nezapomeňte. Ovšem i zde platí, jako v jiných pěstitelských odvětvích, leckteré zásady, jež musíme dodržovat, aby vše probíhalo podle předem nastaveného harmonogramu. Jehličnany nejsou typicky choulostivou rostlinou a nepotřebují přehnanou péči, ale zohledňují se jejich přirozené nároky.

Prostředí je pro konifery zásadní

Nejdůležitější zásadou je správné propojení prostředí s druhem rostliny. Existuje celá řada jehličnanů, které vyžadují větší zastoupení slunečního svitu, a na druhou stranu se můžeme setkat s jehličnany, které mají raději vlhčí prostředí ve skrytu ostatních. Pokud se chcete dočkat dospělosti dřevin, tak je tato hlavní zásada středobodem vaší pozornosti, v opačném případě si s tím nelamte tolik hlavu a řiďte se svým uvážením a srdcem. U nás se pěstují jak české dřeviny, tak i cizokrajné, čímž se příjemně rozšiřuje výběr. Jakmile se rozhodnete pro vlasteneckou variantu a dáte přednost domácím jehličnanům, přihlédněte k jejich přirozeným potřebám a zjistěte si, jaké podmínky jim dělají nejlépe, podle toho jim připravte stanoviště na své zahradě. Je zcela přirozené, že se vám mohou zalíbit semena jehličnanů, kterým nemůžete připravit ideální podmínky pro růst, v takovém případě se doporučuje jejich použití velice omezeně. Zkrátka netvořme těmito jehličnany základ celého prostředí, ale vhodně je aplikujme jako doplňkový produkt.

Není jehličnan jako jehličnan

• Smrk ztepilý – pokud se rozhodnete pro semena tohoto půvabného jehličnanu, tak dbejte na čistotu prostředí, je vysoce choulostivý na smog a další negativní vlivy, které neprospívají jeho růstu. Oproti tomu jeho kultivary jsou z hlediska pěstování odolnější.
• Borovice lesní – mají ze všeho nejraději světlo, snášejí velice dobře jak suché, tak i vlhké prostředí. V tomto ohledu nejsou příliš vybíravé, vůči exhalátům je jejich odolnost výrazně nižší.
• Borovice limba – je horským druhem a exhaláty v omezeném množství snáší dobře. Snažte se je sázet na odvrácenou stranu od slunce v nížinatém prostředí. Tento druh jehličnanu má raději mírnější působení slunečního záření, respektujte to a předejdete nepříjemným komplikacím.
• Borovice kleč – horský druh, který je velice přizpůsobivý s dostatečnou nabídkou kultivarů.
• Modřín evropský – je velice vhodnou variantou pro otevřené plochy, pro svou vysokou odolnost.
• Teplomilné jehličnany – jako je cedr, pajehličník, sekvojovec sázejte v blízkosti vzrostlejších jehličnanů a v ochranném pásmu blízko domů.

Při pěstování jehličnanů musíme dbát i na další zásady, které příznivě ovlivňují jejich dlouhověkost. Ideálním místem pro všechny druhy dřevin je zahrada nebo nádoba s dostatečnou hloubkou země. Vězte, že nestačí pouhý posyp v podobě navážky. Navíc pokud se snažíte vytvořit zelené zázemí u novostavby. Vápno, cement, suť a další materiály neblaze ovlivňují pH půdy na několik let dopředu. Zvažte tento krok velmi pečlivě a raději se přikloňte k pečlivému návozu čerstvé půdy. V žádném případě to nepodceňujte a vytvořte svým jehličnanům, co možná nejpřirozenější prostředí, ony se vám za to odvděčí zdravým vzhledem.

Správná péče o stromy

Dalším faktorem ovlivňující dlouhověkost je výživa. Na místech podobných přirozenému prostředí, kde podíl půdy tvoří dostatek humusu, se jehličnany a jejich semena pěstují velice dobře. Obtížnější to mají zahrádkáři, kde je půda navezená. Ideálním hnojivem a podpůrným produktem je rohovina (organika), nebo agrabiomin (organominerální).

V průběhu růstu určitě narazíte na fyziologické poruchy v podobě hnědnutí jehličí. Pokud prosychají uvnitř stromu, tak nepanikařte, jde o přirozený jev způsobený důsledkem životnosti. Jehličí vydrží 3 – 5 let, ale pokud vám osychá i na vnější části, může být problém v nedostatečné zálivce, ale i od psí moči. Některé jehličnany se zbarvují do rezavé barvy zcela přirozeně, jde o přípravu na podzimní a následné zimní období.