Levandule lékařská

Levandule je z čeledi hluchavkovité a pravá levandule je typickou obyvatelkou Středozemí a má za sebou dlouhou historii. Již starým Římanům byla známa jako přísada do koupelí a byla používána i proti bolestem hlavy. Aby si zlepšili vzduch v místnosti, rozhodili Římané po podlaze jednoduše trochu levandulových květů. Dnes se levandule pěstuje zejména v Provance, a to dokonce velkoplošně, a zpracovává se pro kosmetické účely., zejména pro přípravu parfémů a mýdel.

Levandule je 20 – 60 cm vysoká, plstnatá a vonná rostlina, s vystoupavými až přímými, bohatě větvenými stonky. Listy jsou vstřícné, úzce kopinaté, s podvinutým okrajem. Květenství je vrcholový lichoklas z lichopřeslenů, složených ze 6 – 10 kratičce stopkatých květů. Květy jsou obojaké, souměrné, se srostlými obaly. Kalich je pětizubý, s četnými žláznatými chlupy se silicí, koruna slabě dvoupyská, fialová až nachová. Tyčinky jsou dvoumocné. Semeník je svrchní ze 2 plodolistů, dvoupouzdrý. Plodem jsou 4 lesklé a hladké tvrdky.

Pěstování levandule

Při pěstování levandule si musíme dát pozor na to, že levandule potřebuje mnoho slunce a chráněné místo před větrem. Díky těmto pěstebním podmínkám získá levandule správné a plné aroma. Půda také musí obsahovat vápno a musí být dobře propustná, spíše suchá než mokrá. Pokud se rozhodneme pro pěstování levandule, nejlepší doba vysetí je na jaře, předpěstovat ji můžeme i doma pod sklem a na záhon vysazujeme v květnu. Dodržujeme spon 50 x 50 cm. Jednodušší a rychlejší je ovšem koupit si hotové mladé rostliny. Občas jsou k dostání na trzích, na zahradnických výstavách nebo ve specializovaných zahradnictvích. Po odkvětu doporučujeme rostlinu o jednu třetinu zkrátit, aby se dále rozrůstala. Odstřižené části při pěstování levandule můžete použít jako řízky nebo větší trsy můžete množit dělením. Za velmi krutých zim je vhodné zakrýt levanduli chvojím nebo podobným materiálem. Zmrzlé, zaschlé prýty na jaře odstřihněte.

Doba sklizně při pěstování levandule je neměnná. Až do doby květu je možné sklízet mladé, jemné výhony a používat je jako koření, Zajímavější jsou ovšem květy. Odstřihují se, jakmile lichoklas rozkvetl do poloviny, pak se následně zavěšují k usušení a později se květy ze stonků zdrhávají. Uchovat je můžete v neprodyšně uzavřené dóze.

Použití levandule jako bylinky

Drogou jsou nerozvité květy sdrhávané  při sběru nebo ze sklizených celých květenství po usušení. Droga je jasně fialovomodrá, příjemně kořenně voní a nahořkle chutná. Nejúčinnější látky jsou v silici. Silice dále obsahuje terpineol, borneol, cineol a geraniol. Poměry jednotlivých složek v silici se liší podle původu a kultivaru. Určitý léčebný význam pěstované levandule mohou mít také v droze zjištěné glykosidy a přesněji zatím neurčené třísloviny.

Droga levandule působí sedativně, snižuje poněkud krevní tlak a pokládá se za účinné nervinum, ba i za slabé narkotikum otupující vnímání a tlumící reflexy. Používá se v nálevu, samotná nebo v čajových směsích jako podpůrné léčivo při nervové slabosti, migrénách, předrážděnosti, nespavosti, bušení srdce a rozčilení.