Ucho Jidášovo - mimořádně trendy houba, zdravá, chutná, do salátů, polévek, pod maso. Návod na jednoduché pěstování a mnohem více zde.

Ucho Jidášovo

Je houba, která se nyní dostává do popředí. Je velice populární a zajímavá. Díky svému exotickému vzhledu zpestří každý pokrm a brzy obnoví používání i v české kuchyni. Typická je však zatím pro kuchyni čínskou.  Ucho Jidášovo je pravým jménem Boltcovka, či Boltcovitka bezová (lat. Auricularia auricula-judae; syn.: Hirneola auricula-judae) ve volné přírodě je to houba velmi rozšířená. Je jedlá. Patří mezi stopkovýtrusé houby. Roste převážně na bezových větvích. Její plodničky může nalézt až do zimy na odumřelých větvičkách černého bezu nebo jiných listnáčích. V přírodě se Jidášovo ucho vyskytuje od března do listopadu po vydatných deštích. Houba u nás roste velmi hojně. Pokud je mírná zima, roste také v zimě. Právě vlhký podzim a mírná zima vytváří dobré podmínky pro růst těchto hub. Houby sesbírané ve volné přírodě v zimě jsou zdravější, bez červů.  Kdo není dobrým sběratelem hub, má obavy aby si nepřinesl jinou houbu než zamýšlel, může si jedlé a chutné houby vypěstovat, a to nejen Jidášovo ucho. 

Houby jsou nedílnou součástí naší živé přírody. Jejich pěstování je v posledních desetiletích také jedním z důležitých odvětví zemědělské výroby. Pěstování např. hlívy ústřičné je zcela běžné i pro domácím využití. Plodnice, které si sami vypěstujeme bývají cca. 3x větší než ty, které rostou ve volné přírodě. Klasická plodnice ucha Jidášova je velká 2-12 cm a její tloušťka je 0,1-0,3 cm. Tvar je miskovitý (mladší houby), pak různě pokroucený, škeblovitý a v neposladní řadě podobný se uchu. Jidášovo ucho je bokem přirostlé k podkladu (větvi, substrátu). Plodnice rostou zpravidla ve skupinách vedle sebe a nad sebou. Za vlhkého počasí je houba pružná až gelatinózní, za  sucha tvrdá až rohovitě tvrdá.  Vlhkem se vždy její přirozená podoba obnoví. Vnitřní strana houby je hladká, lesklá, žilkovaná. Je pokryta výtruskorodým rouškem. Barva houby je skořicová až červenohnědá. Ve stáří býva poprášena bíle od výtruskovitého prachu. Vnější strana houby je jemně sametově plstnatá až zrnitě drsná. barva žlotohnědá až našedlá. Dužnina houby je rosolovitá, chrupavčitá. Má nevýraznou chuť a vůni. 

Již od pravěku byly houby nedílnou součástí jídelníčku. 5000 let stará mumie ledového muže Oetziho měla u sebe sušené houby. Houby byli známé také ve starém Egyptě. Kdy Egypťané věřili v jejich posvátnou moc. Nejstarší písemné zmínky o houbáh pochází ze staré Indie. Houby provází člověka po celou dobu jeho působení na zemi.

Pěstování Jidášova ucha - návod

Co k pěstování potřebujeme?

• drcenou slámu
• piliny listnatých stromů
• nebo kukuřičná vřetena
• sadbu ucha Jidášova
• varné sáčky, např. na přípravu tlačenky

Drcenou slámu, opravdu na jemno, piliny nebo kukuřičná vřetena ponoříme na 24 hodin do vody a lehce máčíme. Aby se sláma nebo ostatní materiál, který si vyberete k pěstování  opravdu dobře nasákly, můžete je zpočátku přelít horkou vodou. Druhý den necháme slámu okapat a nasypeme do sáčků a zavážeme. Sáčky plníme asi ze 2/3, aby v nich zbylo místo na sadbu. Uzavřené sáčky vložíme do většího hrnce s vodou a povaříme cca. 1 hodinu. Pokud budeme naplněné sáčky vařit v zavařovacím hrnci (tzn. v páře), necháme je tam cca.1,5 hodiny. Při vaření  by se neměli sáčky sebe  příliš dotýkat. Po té necháme sáčky vychladnout. Připravíme si sadbu.

Vybranou sadbu Jidášova ucha si v sáčku přotřepeme. Pracujeme v čistém prostředí. Před sadbou si připravené sáčky prohlídneme, aby neobsahovaly plísně. Pokud je sáček čistý, nasypeme do něj sadbu. Sáček neuzavíráme na pevno. Nejlépe, když si nachystáte z vaty váleček a přes ten sáček zavážete motouzem. Vatový váleček umožní sadbě dýchat. Naplněné sáčky uložíme na místo, kde bude teplota 25°C, může být tmavá, i světlá místnost. Podhoubí se v sáčku kompletně vytvoří cca. po třech týdnech. Proroste celým substrátem. Sáčky buďto úplně odstraníme - substrát se spojí po vytvoření podhoubí do pevného bloku - nebo jen sáčky prořízneme. Substrát uložíme na teplé místo. Nejlépe plodí při teplotách 25-30°C. Pokud máte skleník, foliovník nebo pařeník můžete podhoubí umístit tam. Pokud houbu pěstujete doma, můžete použít větší zavařovací sklenici, staré akvárium, nebo v misce postavené na tácku s vodou a přikrýté fólií. Aby houba plodila musí mít dostatek světla, nikoliv však přímé záření. 

Nesklízíme zelené, řasami prorostlé houby. Vyjmečně se může objevit v bílé formě. 

Sklízíme zdravé pěkně tvarované plodnice hub. Houby před sušením zbavíme zbytků kůry a substrátu a ztvrdlých částí. Po usušení je houba černé barvy.

Jidášovo ucho můžete také pěstovat v přirozených podmínkách. Vhodnější je, pokud máte skleník nebo fóliovník. Vzhledem k udržení potřebné teploty pro růst plodnic. Kmeny a větve černého bezu nařežeme na délku 1 m. Do takto připravených kmenů vyvrtáme otvory o průměru 15 mm a hloubce 20 mm ve vzdálenosti asi 10 cm od sebe na dvou protilehlých stranách kmene. Tyto otvory vyplníme sadbou a zalijeme roztaveným parafínem. Kmeny uložíme k prorůstání podhoubí do skleníku nebo fóliovníku (optimální teplota je 28 °C) a dbáme na dostatečnou vlhkost. Doba prorůstání podhoubí je 30 až 40 dnů. Kmeny je třeba chránit před vyschnutím vlhčením a v našich podmínkách před většími mrazy. Kmeny plodí podle kvality dřeva 3-6 let. Plodnice potřebují ke svému růstu světlo a vysokou vzdušnou vlhkost. Pokud se plodnice neotevírají, znamená to, že kultura má nedostatek světla nebo je neodvětraná.

Léčivé účinky

Jidášovo ucho se nejdříve používalo na obklady, při zánětech krku nebo očí. Později se z této houby začaly vyrábět krémy proti vráskám. Houbu konzumujte při zažívacích problémech, bolestech břicha a žaludku. Látky obsažené v této houbě pomáhají upravovat krevní tlak - působí preventivně proti kornatění cév, trombóze, tím i infarktu a čistí krev. Pomáhá při léčbě hemeroidů.  Jidášovo ucho se užívá na podporu imunity, při rekonvalescenci a po porodu. 

Jidášovo ucho obsahuje i množství minerálních látek - vápník, draslík, fosfor, hořčík, sodík. Tyto látky nejem podporůjí obranyschopnosti těla, ale také zlepšují kvalitu vlasů, nehtů a pleti a pozitivně ovlivňují funkci vnitřních orgánů. Jidášovo ucho obsahuje také antioxidanty - látky pohlcující volné radikály - které pomáhají s celkovým čištěním těla.  Houba také obsahuje mnoho bioaktivních látek, zejména různé polysacharidy, například beta-Dglukany. Tyto polysacharidy snižují hladinu cholesterolu, triglyceridů a lipidů v krvi.

Z jidášova ucha si můžeme připravit vývar - nápoj proti kornatění cév a vysokému tlaku -  necháme máčet 3 g sušené houby přes noc v 0,5 l vody. Další den vše zahříváme na mírném ohni 1 až 2 hodiny, a pak pijeme každý večer po 1 až 2 šálcích odvaru. Při krvácení hemeroidů a krvi v moči se doporučuje dusit 7 až 8 g sušené houby s 15 g cukru v 0,5 l vody po dobu 1 až 2 hodin a získaný vývar vypít ve dvou denních dávkách.

Jidášovo ucho v kuchyni

S jidášovým uchem se asi nejčastěji setkáme v čínské kuchyni. Jidášovo ucho si před přidáním do pokrmů očistíme a krátce povaříme (10-20 minut) ve vodě. Pak teprve přidáváme do jídla. Vývar z této houby můžeme dále použít do omáček či polévek nebo vypít jako čaj.  Pokud si houbu předem usušíme - před přidáním do pokrmů ji předem necháme nabobtnat  ve vodě 1-2 hodiny před dalším zpracováním. Opět povaříme 20 minut. Můžeme nakrájet na menší kousky. Tato houba nezabarvuje pokrmy, to je její výhoda.

Recept z jidášova ucha! - Klasika z čínské restarurace, která chutná snad každému. Kuřecí maso nakrájíme a opečeme na pánvi. Přidáme sójovou omáčku a koření. Předem povařené nebo namočené Jidášovo ucho vymačkáme a přidáme k masu s cibulkou a bambusovými výhonky (zakoupíte ve sklenici nebo plechovce, běžně k dostání). Vše podlejete vývarem, nebo vodou s bujonem a necháte projít varem. Lehce zahustěte škrobovou moučkou a krátce povařte. Podáváme s rýží. Chutné, rychlé z vlastnoručně vypěstované a sklizené houby.

Jidášovo ucho můžete také zavařit v octovém nálevu.

Ucha Jidášova v eshopu 

Autor: Hana Michalíková, www.rostliny-semena.cz