Slunečné místo je pro saturejku nejvhodnější, umisťujeme ji do květináčů, truhlíků a misek na balkón, do květináčů před okno, v zimě na okenní parapet.

Saturejka – bylinka na okno, balkón i zahradu

Saturejka zahradní je známa i pod svými lidovými názvy, jako jsou saturej, sartorie, saturije, čubr či šubra. Saturejka je rozvětvená bylina, má tvrdou lodyhu do 30ti cm s úzkými tmavě zelenými listy. Od července vyrůstají z poza listů růžové až jemně fialové květy. Má intenzivně aromatickou chuť, která přechází až do peprna. Saturejka je jednoletá bylinka a ráda klíčí na světle. Na okenním parapetu či v minisklenících se předpěstovává, a když jsou sazenice tak 5 cm vysoké, přepichují se a přesazují do větších květináčů. Květináče by měly mít průměr kolem 12 cm a najednou se sází až 3 rostlinky. Od poloviny května ji můžeme vysadit do zahrady.

Použití saturejky je nejčastější na list či na nať, přidává se k fazolím či jiným luštěninám, tučnému masu nebo i k bramboračce. Hlavně podporuje chuť k jídlu a působí proti trávicím potížím. Vaří se společně s pokrmem. Musíme se dát pozor na mladé rostlinky, neboť dokud dobře nezakoření, nesmějí se nechat vyschnout a nesmějí se ani přelít. Nejvhodnější je substrát v poměru – polovina substrátu, jedna čtvrtina kompostu a další čtvrtina písku s trochou vápna.

Slunečné místo je pro saturejku nejvhodnější, umisťujeme ji do květináčů, truhlíků a misek na balkón, do květináčů před okno, v zimě na okenní parapet. Je samozřejmě vhodná i do zahrady. Sice potřebuje hodně tepla, ale musí mít mírně vlhkou půdu, ale snese i sucho. Nedoporučuje se ji hnojit, neboť hnojení škodí chuti i vůni. Jelikož její vůně vynikne nejvíce v době, když kvete, sklízí se v tomto období. Nad zemí asi 10 cm se lodyha odstřihne, ta potom obrazí a rozvětví se. Rozmnožuje se semeny, avšak v našem podnebí semena nedozrávají.

Saturejka zahradní je jednoletá bylina, takže nepřezimuje. Jestliže chceme mít dostatečnou zásobu saturejky na zimu, vysíváme ji v červu nebo v červenci. Když si pořídíme relativně dostatečně veliký květináč a postavíme ho na okno a do něj umístíme více rostlinek, budeme mít zásobu přes celou zimu. Nyní však po ostříhání již ale neporoste. Saturejku následně můžeme usušit nebo zmrazit. Nať se suší ve stínu, potom se oddělí nať i poupata a uchovávají se v těsně uzavřené skleněné nádobě. Pokud ji zmrazíme společně se zelenými fazolemi, budeme mít později skvělé jídlo pro celou rodinu.

Saturejka horská – ta není v našich končinách tak známa, ale jistě si najde již své příznivce. Jedná se o zakrslý keř, který roste do 40ti cm, má hustě větvené a silně dřevnatící stonky. Rostlinka aromaticky voní. Tato saturejka se pěstuje stejně jako saturejka zahradní, ale někdy zplaňuje. Dáván přednost slunným místům a vápenitým až kamenitým půdám. Obsahuje účinné silice, třísloviny a něco málo slizových látek.

Již staří Římané znali tuto rostlinku jako koření. Ve středověku ji považovali za léčivý prostředek proti dně, proti ochrnutí, i proti poruchám menstruace. Měla údajně i podporovat plnění manželských povinností.

Čaj se saturejky usnadňuje vykašlávání hlenů při kašli a působí antisepticky. Saturejka pomáhá také při nadýmání a povzbuzuje tvorbu žaludeční šťávy. Náš typ na mírné zažívací obtíže: Čaj ze saturejky – přelijeme 1 čajovou lžičku sušených listů jedním šálkem horké vody a nechá se vyluhovat. Luhujeme tak 10 minut, poté scedíme a teplé pijeme. Také ji lze použít ve směsi s tymiánem a i podle chuti čaj dosladit medem. Je pak jistě chutnější a působí i lépe. Jeden šálek se pije dvakrát a ž třikrát denně.

                                                                                                       -jn-