Půdní reakce - pH - si můžete jednoduše změřit sami. Přelijte suchou hromádku zeminy octem. Pokud zašumí, jedná se o zásaditou zeminu a dostatkem vápníku. Jak vápnit záhony si přečtěte dále..

Půdní reakce - pH

Pokud chceme zajistit dobrou výživu rostlin, je třeba sledovat půdní reakce. Půdní reakce se označuje symbolem pH. Půdní reakce může být:

• kyselá (pH pod hodnotou 5,6)
• neutrální (pH 6,6-7,1)
• zásaditá (pH vyšší než 7,2)

Optimální je vyvážené pH v půdě, příp. upravit pH půdy dle plodin, které budete pěstovat. Při zvýšení zásaditých složek v půdě (příliš vápníku, hořčíku) nabývají převahu v půdě složky zásadité a kyselá reakce půdy se snižuje.

V kyselých půdách přijímají některé rostliny hůře živiny. Kyselost půdy je jedním z fakturů, které snižují úrodu a výnosy. Zásadité reakce v půdě vyvolávají u rostlin poruchy látkové výměny - chlorózu.

Proti přílišnému překyselení půdy je nejvhodnější vápnění. Vápněním se zneutralizují volné vodíkové ionty, které kyselost způsobují.

Vápnění

Vápnění je dodávání vápníku a hořčíku do půdy různými formami. Vápní se opukou, křídou, vápencem a vápenným hydrátem.

Vápněním neutralizujeme kyselost půdy a zvyšujeme tak aktivitu půdních baktérií. Pozor - nadbytek vápnění může vést k poškození rostlin!

Jak si jednoduše zjistit, zda je na vaší zahrádce půda s dostatkem vápníku? Přelijte malou hromádku suché zeminy octem. Pokud zašumí, jedná se o dostatečné množství vápníku v půdě. Půda s dostatkem vápníku = zásaditá = alkalická.

Po vápnění půdy přechází vápník do rostlin. V rostlinách vápník zneutralizuje přebytečné organické kyseliny a zvyšuje asimilaci (přijímání a přeměna látek živým organizmem pro výstavbu jeho těla).

TIP: Jestliže máme zeleninovou zahrádku, na které pravidelně zeleninu pěstujeme, pak se doporučuje vápnit každým čtvrtým rokem. Nejlépe na podzim nebo v zimě.

Současně s vápněním nehnojte chlévskou mrvou. Vznikají tím velké zráty organické hmoty, zejména dusíku. Dle kyselosti půdy dáváme 1-3 kg mletého vápence na 10m2, pokud máme pálené vápno tak o polovinu méně. Mletý vápenec obsahuje cca. 50% oxidu vápenatého (CaO). Pálené vápno o 100% méně.

Doporučujeme - vápnit pod košťáloviny a luskoviny. V kyselejších půdách vápníme k cibuli, řepě, mrkvi a okurkám.

Vápenitá hnojiva

Vápenitá hnojiva - jak již název napovídá, obsahují jako hlavní živinu vápník. Vápenitými hnojivy zlepšujeme úrodnost kyselých půd. Vápněním podporujeme v kyselých půdách mikrobiální činnost, a tím i uvolňování živin z hůře rozpustných minerálních látek. Vápenitá hnojiva současně zvyšují účinnost fosforečných a draselných hnojiv.

Vápenitá hnojiva používejte v menších dávkách a častěji. Převápnění je zbytečné, živiny nestihnou rostliny spotřebovat.

Mletý vápenec - obsahuje asi 35% vápníku ve formě uhličitanu vápenáteho. Jedná se o pomalu působící hnojivo. Tímto hnojivem vápníme na jaře, lehčí a humózní půdy.

Pálené vápno - obsahuje asi 65% vápníku  ve formě oxidu vápenatého. Působí rychleji. Používá se na vápnění těžších a kyselejších půdách. Vápníme na podzim. Pálené vápno můžeme přidat do kompostu. Do kompostu se přidává z toho důvodu, že na sebe rychle váže vodu a ničí choroboplodné zárodky a živočišné škůdce. Mleté pálené vápno je možné rozhodit na záhon a zarýt.

Ostatní vápenatá hnojiva vznikají jako odpadní produkty (cukrová šáma, lihovarská šáma, omítky, odpadová sádra).

Zelenina je ze všech plodin nejnáročnější na obsah živin v půdě. Podle typu nároků na živiny sadíme zeleninu do tří osevních tratí. Vždy střídáme plodiny na tom samém pozemku, je dobré si psát poznámky, kdy a co bylo v první-třetí trati vyseto.

Míchání několika různých hnojiv není účinné, vždy si dobře promyslete, jaké hnojivo pěstované rostliny potřebují, to zakupte a používejte.

Pěstování v tratích

V první trati pěstujeme:

• košťáloviny (hlávkové zelí, čínské zelí, kapustu, květák a brokolici). Do první trati patří i kedlubny (brukve). Kedlubny špatně snášejí hnojení čerstvou chlévskou mrvou.
• plodová zelenina (rajčata, lilek, papriky, okurky, melouny a tykve)
• ostatní plodiny (rané brambory, cukrová kukuřice, pór)

Zeleninu pěstovanou v první trati můžeme vydatně hnojit chlévkou mrvou (6-10 kg na m2). Můžeme hnojit také kompostem, nebo zeleným hnojením. Ze zeleného hnojení jsou nejvhodnější jeteloviny. Jeteloviny dobře snášejí vápnění. Jsou mimořádně vhodnou předplodinou pro košťáloviny, luskoviny, rané brambory a celer. V první trati můžeme také vysít hlávkový salát a jarní špenát, aby nebyl záhon bez osevu.

V druhé trati pěstujeme:

• kořenovou zelenina (kromě celeru)
• cibulovny (kromě pórku)
• listovou zelenina

Zelenina v druhé trati vyžaduje vysoký obsah humusu v půdě.

V třetí trati pěstujeme:

• luskoviny - hrách, fazol, bob
• bylinky- majoránka, meduňka, kopr

Po dvouleté přestávce v této trati, díky hnojení čertvou chlévskou mrvou, můžeme třetí rok vysadit ve třetí trati - mrkev, česnek, cibuli, salát a špenát.

Samostanou skupinu pro výsev tvoří: rebarbora, chřest, křen a libeček. Těmto rostlinám se daří na stále stejném stanovišti, potřebují pravidelné přihnojování ve všech letech pěstování.

Líbil se vám tento článek? Sdílejte ho s přáteli na Facebooku!

Hnojiva v eshopu

Autor: Hana Michalíková, www.rostliny-semena.cz