Organická hnojiva - pro někoho to může být retro, pro někoho bio. Na hnojení se dají spotřebovat různé odpadní látky. Zelené hnojení. Víte jak si založit kompost? Čtěte více...

Organická hnojiva

Organická hnojiva mají důležitý význam při pěstování zeleniny. Organická hnojiva jsou tzv. hospodářská/statková hnojiva. Dodávají do půdy velké množství minerálních živin, organické hmoty a mikroorganismů. Zvyšují tvorbu humusu v půdě, podporují mikrobiální činnost a zvyšují půdní úrodnost.

Mezi organická hnojiva patří:

Chlévská mrva, hnůj - je základním hnojivem pro většinu druhů zeleniny pěstovaných na zahrádce. Přímé hnojení chlévskou mrvou nevyhovuje všem rostlinám. Chlévský hnůj je hnojivo, které se po zapravení do půdy rozkládá pozvolna a rostliny z něj mohou čerpat živiny i několik let.

Chlévský hnůj obsahuje 75% vody, 15% organických látek, 0,5% dusíku, 0,1-0,2 fosforu, 0,3-0,6 draslíku.

Chlévský hnůj ovlivňujě příznivě základní fyzikální vlastnosti půdy. Lehké půdy ztmeluje, zvyšuje jejich soudržnost a schopnost udržet závlahu. Těžší a udusané půdy provzdušňuje a zvyšuje jejich propustnost.

Druhy hnojů:

• koňský hnůj - patří mezi nejlepší. Čerstvý hnůj je vhodný pro zakládání teplých pařenišť. Vyzrálý a uleželý koňský hnůj se hodí pro všechny typy půd, které povzdušňuje a zahřívá.
• ovčí hnůj - je obsahem živin bohatší než koňský hnůj. Je také vhodný pro zakládání pařenišť, ztrácá však dříve výhřevnost
• kravský hnůj - je chladnější, vodnatější. S koňským hnojem se často míchá. Je vhodný k podzimnímu hnojení. Smíchaný koňský a kravský hnůj zde.
• vepřový hnůj - je studený. Je vhodné ho před použitím zkompostovat.
• králičí hnůj a drůbeží trus - obsahuje velké množství základních živin. Nejbohatší na živiny je holubí trus. Králičí hnůj je vhodnější předem zkompostovat. Drůběží trus je nejvhodnější  nechat 2-3 týdny vykvasit a zředěný používat jako výživnou zálivku.

Jako další hnojivo můžeme použít:

Popel - vzniká spálením dřeva. Obsahuje 5-15% kyseliny fosforečné, 8-10% draslíku, 25-40% vápníku a malé množství hořčíku a sirných sloučenin. Popel dávkujeme asi 2kg na 10m2. Popelem hnojíme na podzim nebo v zimě, nejpozději více týdnů před výsevem. Popel neobsahuje dusík, při hnojením popelem je dřeba doplnit hnojivo s obsahem dusíku.

Popel z uhlí obsahuje mnohem méně živin než popel ze dřeva. Obsahuje vyšší množství síry. Popel můžeme přidávat do kompostu.

Saze - můžeme přidávat do kompostu a můžeme jimi hnojit. Obsahují velmi málo živin. Svou tmavou barvou - černou - zvyšují záhřevnost půdy.

Močůvka - používá se jako dusíkatodraselné hnojivo. Obsahuje stimulační látky, které příznivě ovlivňují růst rostlin. Močůvkou se hnojí na podzim a v zimě. Půda by neměla být zmrzlá a podmáčená. Pokud chceme močůvkou hnojit i během vegetace rostlin, zředíme ji min. 3x.

Rašelina - příznivě ovlivňuje vlastnosti těžkých a písčitých půd. Rašelina také zvyšuje záhřevnost půdy. V písčitých půdách udržuje závlahu a živiny. Těžké půdy provzdušňuje. Její hlavní použití jako výživného hnojiva je:

• zlepšuje půdu v pařeništích
• je vhodná pro předpěstování rostlin

Zelené hnojení - je adekvátní náhradou chlévského hnoje. Jako zelené hnojení jsou vhodné vikvovité rostliny (luskoviny a jeteloviny). Tyto rostliny mají bohatý kořenový systém, který zanechává v půdě kanálky obohacené humusem. Těmito kanálky do půdy snadno proniká vzduch a voda. Živiny ukládané v rostlinách jsou po zarytí k dispozici ve svrchní části půdy pro další pěstovanou zeleninu.

Zelené hnojení vyséváme od července do konce léta. Po zeleném hnojení můžeme úspěšně pěstovat košťáloviny a kořenovou zeleninu.

Pro těžší a vlhčí půdy je vhodné použít jako zelené hnojení výsev bobu. Zelené hnojení vysévejte po sklizni ranných brambor a další rané zelenině.

Zakládáme kompost

Kompost by neměl chybět v žádné zahrádce. Kompostem nahrazujeme hnojení chlévskou mrvou nebo rašelinou. Kompostem dodáváme do půdy nejen živiny, ale i půdní mikroorganismy a v neposlední řadě nejdůležitější látku - humus.

Kompost zakládáme na stinném a suchém místě zahrady. Optimální rozměry kompostu jsou š=max.2m, výška=max.1m, délka libovolná.

K přípravě kompostu potřebujeme různé rostlinné zbytky a odpadní materiály, které prokládáme ornicí v poměru 5:1. Tento poces se nazývá humifikace (ornice obsahuje mnoho mikroorganismů, které podporují rozklad).

Základní materiál pro kompostování získáváme postupně během vegetace rostlin. Přidáváme - zbytky zeleniny, rostlin, posečenou trávu, nekvetoucí plevel, shrabané listí. Do kompostu určitě nepatří - plevelné rostliny, nemocné rostliny, plesnivé rostlin, přezrálé rostliny i zelenina, která již vytvoříla semena. Do kompostu patří chlévský hnůj, rašelina (udržuje v kompostu vlhkost).

Přidáním mletého vápence do kompostu omezíme vývoj choroboplodných zárodků. Na 1m3 kompostu přidáváme cca. 10 kg mletého vápence.

Teplota kompostu by během zrání neměla přesáhnout 65°C. Pokud teplota stoupá, je třeba kompost prolít vodou. Optimální teplota při zrání kompostu se pohybuje mezi 35-40 °C. Při této teplotě se vytváří nejvíce humusu. Při suchém počasí proléváme kompost vodou nebo močůvkou. Povrch kompostu průběžně překrýváme posečenou trávou, aby nedocházelo k vysychání kompostu.

Min. 1x ročně kompost přehazujeme. Přehazování je vhodné pro provzdušnění kompostu. Přehazováním také urychlujeme zrání kompostu.

Do kompostu můžeme přidávat urychlovače kompostu. Je hodné ho také zásobit živinami v podobě průmyslových hnojiv - superfosfátů. Dávkou živin nešetříme, na kompost spotřebujeme 5-8 kg.

Zaujal vás tento článek? Sdílejte ho s přáteli na Facebooku!

Semena zeleniny v eshopu

Autor: Hana Michalíková, www.rostliny.-semena.cz