Všechny máty obsahují silice, které podporují trávení a nejznámější je její využití na čaje. Také ale i v kuchyni máme časté využití jejích listů a květů. V malém množství se čerstvé listy máty dávají do salátů, čokoládových desertů, tvarohových pokrmů, masových omáček i rybích polévek.

Máta – všestranně použitelná víceletka

Jméno máta je řeckého původu a je také známa jako větrové koření, fefrminc, balšám či větrová zelina. U nás známe tyto druhy, jako třeba Máta peprná (Mentha piperita), Citrónová máta, Pomerančová máta, Potoční máta, Kadeřavá máta, ale také i Ananasová máta, Máta rolní (Mentha arvensis) anebo Máta polejová jinak také Polej obecná, která je již u nás silně ohrožena na druhu.

V případě máty polejové je nebezpečný jedovatý pulegon, jemuž se připisují smrtelné účinky při použití většího množství rostliny. Odlišuje se od máty rolní tím, že polej roste zřídkakdy vzpřímeně, není chlupatá a má celokrajové listy. Jako stanoviště má máta polejová ráda břehy vod a mokré louky. Má velmi silné aroma a chuť této rostliny příbuzné mátě je stejná a působí silice. Musíme ale mít neustále na paměti, že tato vytrvalá bylina je při větším množství požití jedovatá. Mátu polejovitou můžeme také zaměnit za zběhovce plazivého, popenec, mátu rolní či za černohlávka obecného.

Máta rolní je hluchavkovitá, pyskatá vytrvalá bylina, jejíž lodyha je vystoupavá, zeleně čtyřhranná. Listy má široce vejčité, oboustranně hustě chlupaté, které po rozemnutí voní. Má 8-12 květenství z modrofialových kvítků, které jsou pravidelně rozmístěny v horní části lodyhy, nikoli však na jejím vrcholku, ten je ukončen svazkem listů bez květů. Máta rolní má ráda vlhké lesní cesty, příkopy, mokřadné louky či dokonce i mokrá pole. Ale ačkoli její název vypovídá o tom, že by měla být v nejvyšší hojné míře zastoupena na polích, již tomu tak není.

Všechny máty obsahují silice, které podporují trávení a nejznámější je její využití na čaje. Také ale i v kuchyni máme časté využití jejích listů a květů. V malém množství se čerstvé listy máty dávají do salátů, čokoládových desertů, tvarohových pokrmů, masových omáček i rybích polévek. Také je hojně používána do osvěžujících nápojů či ovocných koktejlů. Nejvhodnější doba sběru máty je v období kdy kvete, neboť její aroma je nejsilnější.

Musíme se také zmínit o neznámější mátě a to mátě perné. Ta má chuť chladivě aromatickou a její listy se používají na čaje, do osvěžujících nápojů, likérů, do jehněčího masa či salátových omáček. Její listy se používají syrové nebo se vaří spolu s pokrmem. Umisťujeme ji do velkých květináčů nebo do větších misek na květiny na balkóny a terasy. Venku vysazujeme mátu na ohraničené místo, neboť má tendenci se hojně rozrůstat. Její rozrůstání můžeme omezit jejím vysazením do vědra bez dna. Má ráda polostín i výslunní.

Máta není příliš citlivá na mráz a její aroma je lepší v horkém létě než v chladném. Díky své přizpůsobivosti se máta nemusí hnojit a skladujeme ji buď umístěním v čerstvém stavu do mrazáku či si ji usušit a skladovat na suchém místě. Díky svým silicím by se neměla podávat kojencům a malým dětem, neboť ti ji špatně snášejí.

                                                                                                                                                               -jn-