Jarní výsev zeleniny - do volné půdy vyséváme otužilejší druhy zeleniny, které nemusíme předpěstovávat. Přečtěte si o výsevu mrkve, petržele, pastiňáku a dalších...

Jarní výsev zeleniny

Brzy na jaře vyséváme méně choulostivější druhy zeleniny - zejména kořenovou zeleninu a špenát. Pokud plánujete výsev této zeleniny, doporučujeme připravit si záhony již na podzim. Záhony dobře zryjte a prokypřete. Na jaře pak jen záhony zlehka prokypřete do hloubky cca. 25 cm a upravte hráběmi. Jarní výsev provádíme v polovině března, ve vyšších polohách ke konci měsíce března.

1.

Jarní výsev zeleniny - vyséváme rostliny otužilejší jako jsou: mrkev, petržel, pastiňák, červená řepa, černý kořen, kopr, ředkev a jiné. Jarní výsevy nejsou náročné na závlahu a není třeba je tedy zavlažovat.

Pokud budete vysévat mrkev, pak mějte na paměti, že mrkev klíčí delší dobu. Mezi řádky mrkve můžete vysévat tzv. "značkovací rostliny". Mezi značkovací rostliny patří ředkvička, špenát, salát, kopr a cibule, ze které si budete pěstovat sazečky.

2.

Výsev v polovině května - vyséváme choulostivější zeleniny : fazol, melouny, okurky, rajčata, celer, tykve a jiné.

3.

V červenci a v srpnu (během léta) - vyséváme přímo na záhon po sklizených raných druzích zeleniny: pekingské zelí, fazol a kedlubny, květák, kadeřávek. Tyto pozdní výsevy vyžadují pravidelnou závlahu. Stejně tak, pokud budete vysévat ozimou cibuli a pórek. Pro pozdní výsevy jsou vhodné košťálové druhy zeleniny. Košťáloviny mají dobrý kořenový systém, který čerpá vláhu i z hlubších vrstev půdy.

Při výsevu koncem září - semena zeleniny vyklíčí a přezimují drobné rostliny. Při výsevu v říjnu již semena nevyklíčí - ale přes zimu nabobtnají a připraví se na vyklíčení ihned na jaře. Semínka zeleniny, které dobře přezimují v půdě : mrkev, petržel, špenát a  černý kořen.

Před výsevem zkypříme a uhrabeme záhony. Pomocí šňůr nebo jiných značkovačů vytyčíme jednotlivé řádky. Záhony můžeme také vytyčit značkovací latí. Do latě zatlučeme větší hřebíky o vzdálenosti 20 cm od sebe. Vzniknou tak "hrábě", kterými nalajnujeme budoucí řádky.

Druhy setí

Optimální šířka záhonu je 120 cm. Jednotlivé řádky zeleniny jsou od sebe ideálně vzdáleny 20 cm. Hloubka výsevu se obvykle řídí podle velikosti semen - větší semena vyséváme hlouběji. A také podle typu půdy -  v těžkých půdách vyséváme semínka mělčeji.

Druhy setí:

• výsev na široko - na široko vyséváme zeleninu s krátkou vegetační dobou. Takto vyséváme - ředkvičky, kopr, špenát a cibuli). Výsev na široko (rovnoměrně po celém záhonu) je nevýhodný v tom, že plevel musíme pečlivě odstraňovat mezi jednotlivými rostlinami vzešlé zeleniny.
• výsev do hnízd - vyséváme takto okurky a kukuřici. Semínka vyséváme do pravidelných od sebe stejně vzdálených průsečíků.
• výsev do špetek - do špetek vyséváme fazoly. Skupinky semínek - vzešlých rostlinek se kryjí v podélném, i příčném směru výsevu na záhonu.

Kdy vyséváme:

Zeleninu vyséváme za podmračeného počasí. Výsev v parném slunci semínkům nesvědčí. Nedoporučuje se vysévat ani za příliš větrného počasí. Vhodný je výsev po krátkém a vydatném dešti, jakmile půda trochu oschne. V tomto případě vysazené semínka a sazenice zavlažíme jen trochu. Udržujeme zem dostatečně vlhkou, než se rostlinky ujmou.

Za teplého a slunného počasí vyséváme zeleninu navečer. Při nočním a ranním poklesu teplot se přesazené rostliny rychle vzpamatují a lépe se jim snáží sluneční žár přes den. Zálivka za slunného počasí je také vhodná na večer.

Čím vysazujeme:

Sazenice, které přesazujeme z pařeniště  na záhon, přepichujeme sázecím kolíkem. Rostlinky, které přesazujeme z výsevních květináčů přepichujeme lopatkou nebo motyčkou. Kořeny by měli mít ve vyhloubené jamce vždy dostatek prostoru. Při přesazování se snažte nepoškodit kořenový systém. Zeminu ke kořínkům jemně přitlačte, aby rostlina získala stabilitu. 

TIP: U rajčat a okurek je vhodné pokládat lodyhy (zvláště vytáhlých rostlin) šikmo, aby v jamce zůstala cca. 1/3 rostlinky. Tu zahrňte zeminou.

Hlouběji vysazujte zelí a pór. Na přesazování jsou citlivé - celer a salát. U těch postupujte obzvlášť opatrně. Nesnáší přesazení do hlubokých jamek. Je to z toho důvodu, že "utopené" kořeny u salátu způsobují zahnívání spodních listů a hlávky se nevyvíjí dobře. Celer vytváří u příliš hlubokého přesazení drobné bulvy s mnoha kořeny.

Podle druhu zeleniny vysazujeme rostliny:

• do řádků - sazečku cubule, česnek, pór
• do hnízd - rajčata, papriky
• do trojúhelníkového sponu - salát, kedlubny, květák

Zeleninu pravidelně zaléváme, prokypřujeme, odplevelujeme a přihnojujeme. Pro kvalitní úrodu zeleninu jednotíme, mulčujeme a nadkrýváme netkanou textilií.

Jednotíme především zeleniny, které byly vysety příliš hustě. Jednoťte mrkev, pastiňák a petržel. Rostliny se jednotí v počáteční fázi vývoje. Jednotíme tak, že si v určité vzdálenosti od sebe necháváme silnější jedince a slabší vytrháváme. některé zeleniny přirozeně jednotit nepotřebují - nejednotíme: špenát, pažitku, kopr, aj.

Jarní výsev a pravidelná zálivka

Téměř všechny druhy zeleniny potřebují v určité fázi svého vývoje dostatečnou a pravidelnou zálivku. Nejvíce vody potřebují plodové a listové zeleniny. Pro tyto rostliny je zálivka zvláště důležitá do doby, než jim zmohutní kořenový systém natolik, aby mohli čerpat vláhu z hlubších vrstev půdy.

Nedostatečně zakořeněné rostliny proto zaléváme menšími dávkami vody a častěji!

Nejvhodnější doba k zalévání záhonů ve volné půdě je v odpoledních hodinách a na večer. Ve fóliových krytech a pařeništích je vhodné zalévat dopoledne, aby do večera voda z rostlin oschla. Rajčata zalévejte ko kořenům (pokud budete zalévat listy a plody může se rozšířit plíseň bramborová).

Některé zeleniny nepotřebují v průběhu svého vývoje zálivku vůbec. Jedná se o česnek, šalotku, sazečku cibule a červenou řepu.

Pěstujete kořenovou zeleninu? Podělte se o své zkušenosti s přáteli na Facebooku!

Rozhodli jste se pro čerstvou mrkev z vlastního záhonu? Objednávejte semínka již nyní!

Semínka zeleniny v eshopu

Autor: Hana Michalíková, www.rostliny-semena.cz