Inspirujte se bylinkami do stínu - většina bylinek prospívá na slunném místě, můžeme však bylinky pěstovat i na stinném stanovišti, poradíme vám s výběrem, aby i ve vaší kuchyni vystoupili bylinky ze stínu

Inspirujte se bylinkami do stínu 

Máte stinnou část zahrady, nebo záhonu u domu a chtěli byste ji dobře využít a zužitkovat. Můžete samozřejmě vysadit trvalky, ale vhodnější jsou bylinky, které vám doporučujeme a poradíme jak je zasadit a vypěstovat. Bylinky jsou důležitou složkou ve zdravém stravování. Příliš nesolit je nejen trend ve zdravém vaření, ale hlavně zdraví velmi prospěšná věc. Zkuste omezit solení a vypěstovat si různé chutě v různých bylinkách a dát tak připravovaným pokrmům nový směr.

Bylinky patří k rostlinám, ze kterých se můžeme potěšit nejvíce. Jejich listy a květy naplňují vzduch krásnou vůní. Zasazením bylinek k sobě snadno spojíte krásu a užitek.

Bylinky na maso, na marinádu, do brambor, do salátů, do polévek, na čaj, receptů je mnoho a obyčejné kuře může na směsi koření z vlastní zahrádky nebo parapetu příjemně překvapit. A čaj se snítkou mateřídoušky, či mátový z medem, je nejen levnější než kupovaný, ale víte, že není nijak chemicky upravovaný, a že pijete jen čistě čaj z právě sklizených voňavých lístků. Z bylinek si také můžete udělat náplň do voňavých potpouri, do skříní k oblečení, do auta, pro radost, nebo polštářků pro voňavé spaní. 

Můžeme tedy bylinky do stínu nasadit ? Určitě. Některé druhy mají stín, či polostín rády, jiné z nedostatku sluníčka nevyrostou tolik jako na slunci. Vyberme tedy spolu dobře bylinky, které vám udělají radost i na zastíněném parapetu nebo odkloněném záhonu, či zastíněné zahradní zídkou. Většina bylinek vyžaduje propustnou půdu. Ve stinných místěch může být půda vlhčí a těžší, proto se nebojte kousek zeminy odkrýt a nahradit sypkým substrátem, či zeminu prolehčit štěrkem.

Bylinky vhodné do stínu:

Aby záhon hezky vypadal, můžeme předem rozvrhnout, jak bylinky vysadíme. Určíme si střed, okraj a bylinky pro výplň záhonu. Můžeme bylinky nasadit i podle barev (odstínů zelené, květů) a pěkně záhon vyladit. Na okraj je vhodná např. pažitka, oregano, anýz,  majoránka, máta, petržel. Na výplň záhonu šalvěj, kopr, citrónový tymián, stříbrný citronový tymián, kerblík,  mateřídouška. A na střed záhonu rozmarýn, kozlík,  libeček,  šalvěj. Tento samý postup můžeme použít i na výsev do truhlíku, či jiné nádoby určené na výsadbu bylinek. Budou ozdobou každého balkonu, zvlášť když se vám povede pěkně kaskádovitý tvar, od nejvyšší bylinky po převislou.

Nejvhodnější na založení záhonu, či vysazení do truhlíku je jaro. Bylinek nemusíme vždy vysít celý sáček na jedno místo, ale můžeme si část vysít na záhon a část do truhlíku za okno. Bylinky jsou citlivé na mráz, vysévejte proto až začátkem května, nebo si je předsaďte ve skleníku. Pokud některou bylinku sklidíte beze zbytku, můžete na záhon osazovat další až do podzimu. Do středu záhonu se vyplatí vysadit bylinky, které přezimují. Bylinky z krajní části záhonu jako např. pažitku raději na zimu vyrejte a uchovejte doma. 

Velikost záhonu zvolte podle množství bylin, které chcete vysadit. Počítejte s tím, že ve stínu a polostínu nevyrostou bylinky do své avízované výšky, budou vždy trošku drobnější. Pokud se nejedná přímo o druhy do polostínu určené. 

Půda obohacená o kompost je vhodná pro mátu, brutnák, saturejku, petržel, pažitku, kopr, estrgon, kerblík, naopak provzdušněná zemina s přídavkem štěrku je vhodná pro majoránku, dobromysl, tymián,  levanduli.

Bylinky v polostínu zaléváme s ohledem na vlhkost půdy, rozhodně je nepřeléváme. Můžeme je přihnojivat, vždy ke kořenům, nejlépe tekuté hnojivo. Bylinky pravidelně kontrolujte, aby je nenapadli škůdci. Pokud se zemina udusá, nebo vyplaví, doplňte ji a lehce prokypřete. Bylinky ve stínu vyžadují více pozornosti, dopřejte jim ji.

Sklízení - u bylinek sklízíme lístky nebo celé snítky. Bylinky během krátkého času znovu obrazí.

Přezimování - jednoleté druhy před zimou odstříhněte a kořenový bal zkompostujte. Na víceleté druhy naneste silnější vrstvu mulče. Rozmarýn vyrejte a nechte přezimovat v květináči. Pažitku a petržel, pokud necháte na stanovišti ustříhněte přímo u země.

Ostříhané lístky sušíme, uchováme tak bylinky v suchém stavu pro další použití, nebo zamrazíme v sáččích. Bylinky jsou po vytažení jako čerstvé.

Rozmarýn lékařský (lat. Rosmarinus officinalis) - je stálezelený keř, jeho modrozelení jehlicovité listy vydávají silnou kořeněnou vůni. Je vhodný pod maso a do marinád. Také do vonných potpouri. Rozmarýn nesnese příliš vlhou půdu a přelívání.

Šalvěj lékařská (lat. Salvia officinalis) - je velice půvabná rostlinka s nápadnými žlutě panašovanými listy. Zkrášlí každý záhon či parapet. Šalvěj má desinfekční účinky, vhodná na čaj proti bolení v krku, či k výplachům dutiny ústní při bolestech zubů.

Máta peprná (lat.Mentha piperita) - vytrvalá bylinka, která pokud se jí dobře daří obroste rychl celý záhon. Je vhodná na přípravu osvěžujícího čaje, utrhněte šest lístů na malou konvičku, promněte je v dlani a zalejte horkou vodou. Ochuťte medem. Je to nezapomenutelný zážitek z vlastního čaje, který stále dorůstá. Lahodnou čerstvou chuť si zamilujete. Z máty připravíte také dobré mochito.

Mateřídouška (lat.Thymus) - neboli tymián je vonná bylinka. Jedná se o nízký keřík. Jedna snítka tymiánu ovoní každý šálek čaje. 

Libeček (lat. Levisticum officinale) - je vytrvalá rostlina, dochutí každou polévku - má typickou chuť maggi. Libeček snese vlhčí půdu. 

Dobromyl - oregano (lat. Origanum vulgare) - má světle růžové květy a intenzivně vonící listy, teré se výborně hodí k masu a do omáček. Je součástí provensálskéjo koření, stačí přisadit saturejku, bobkový list, tymián a můžete si namíchat kořené ze své vlastní zahrádky. Kuře na provensálském koření má výbornou lehkou chuť. Každý rok znovu obraší.

Majoránka zahradní (lat. Majorana) - roste velmi bujně. droboučké zelené lístky se vyznačují sladce kořeněnou chutí.  Používá se do omáček, pod maso. Česneča s vlastní majoránkou má výrazně silnější chuť.

Saturejka (lat. Satureia hortensis)- je nízká letnička, má zelené lísty zašpičatělého tvaru. Je vhodná pro přípravu mletých mas, uplatní se v balkánské kuchyni, na posypání brambor, salátů, sýrů, ryb.

Kerblík (lat. Anthriscus cerefolium) - nenáročná bylinka, které vyhovuje stinné stanoviště. U kerblíku odřezáváme květy, aby nám rostlina déle vydrežla a déle jsme mohli sklízet listy. Chuťově je kerblík mezi anýzem a petrželkou. Vhodný pro francouzskou kuchyni, na přípravu masa a ryb. Výrazné aroma se sušením ztráci, vhodnější je kerblík zamrazit. 

Semínka bylinek v eshopu