Co znamená když se řekne II....začínáme od P. Základní pojmy v pěstování rostlin. Co nesmí chybět ve znalostech správného zahradníka.

Co znamená když se řekne II....

Pokračování...ve výčtu a osvětlování zahradnických pojmů a dalších více či méně známých názvů. Začínáme od P. Chcete-li si pročíst i pojmy abecedně nahoru od A - klikněte také ZDE.

Pupeny - jedná se o přeměněné listy, které jsou kryty šupinami. Pupeny se dělí na listové a smíšené. V listových jsou pouze listy. Ve smíšených jsou listy a květy.

Rašelina - vzniká anaerobním rozkladem organických látek. Tzn. částí rostlin, které po odumření klesly pod vodu. Rašelina se používá pro zlepšení kvality půdy. Rašelina se těží v rašeliništích. Patří mezi cenné neživé bohatství. Rašelina je chudá na živiny a způsobuje kyselou půdní reakci.

Réví - jedná se o zdřevnatělý retorost u vinné révy. Pokud réví vyrůstá ze starého kmene, pak ho nazýváme jako jalové. Pokud vyrůstá na dvouletém dřevě, jedná se o révi plodné. Réví se skládá z kůry, kolénka, očka, články a úponky. Očka jsou zárodky dalších letorostů.

Roubování - jedná se stěpování. Štěpováním přenášíme na podnož část jednoletého výhonu (tzv. roubu) s několika pupeny.

na obr. rašelina

Rozvolněný záhon - jedná se o záhon uspořádaný tak, že základ záhonu tvoří nízké kvetoucí rostliny. Můžou být i nízké rostliny okrasné pro listy. A zbytek záhonu tvoří řídce osázené vyšší rostliny. Jedná se tedy o směs nižších a vyšších rostlin.

Rychlení - jedná se o podněcování rostlin k růstu v období, kdy jsou běžně v klidu.

Sadba -jednoduše jako sadbu označujeme a) mladé rostlinky vypěstované ze semen a za b) tak označujeme části rostlin, jimiž se rostliny rozmnožují nepohlavně - jako jsou hlízy, oddenky, odnože, cibulky, řízky, a další.

Spon - je vzdálenost výsadby mezi jednotlivými sazenicemi. A nejen mezi sazenicemi, ale i mezi jednotlivými řádky a také v řádku. Spon může být do trojúhelníku nebo do čtverce. Trojspon nebo čtyřspon. Jestliže na jedno místo vysazujeme více než jednu rostlinu, nazývá se to výsadbou do hnízda.

Srdíčko - je buď to za a) střed u hlávkového salátu nebo za b) soubor mladých nerozvinutých lístků u jahod.

Stálezelené listnáče - fešáci v našich zahradách po celý rok. Patří sem např.: buxus (zimostráz), pěnišník (rhododendron), vřes, vřesovec, břečťan, skalník. Stálezelené listnáče nepotřebují žádnou speciální péči. Na podzim je pořádně zalejte. Stále rostou, nemají zimní klid.

Stopové prvky - mezi stopové prvky patří železo, mangan, bór, zinek, měď a molybden. Stopových prvků potřebují rostliny, vždy nepatrné množství. Nelze odhadnout dávkování ani obsah v půdě. Stopové prvky nikdy nepřidávejte v koncentrátu, mohlo by se stát, že byste si rostliny otrávili.

Šlahouny - na šlahounech jahodníku se tvoří nové rostliny. Tady jsou šlahouny veledůležité.

Trvalky - jedná se o květiny, které rostou po vysazení na jednom stanovišti několik let. Každoročně po ukončení vegetace odumírá nadzemní část. Podzemní část přetrvává. Trvalky jsou vděčné rostlinky. Záhony vypadají několik let stále stejně dobře a jsou ozdobou zahrádky. Mezi oblíbené trvalky patří tařice (lat. Assum), orlíček (Aquilegia), pivoňka (Paeonia), kopretina (Chrysanthemum), prvosenka (Primula), třapatka (Rudbeckia), hvězdnice (Aster), brčál (Vinca), ostrožka (Delphinium) a další. Mezi vděčné trvalky patří samozřejmě skalničky.

Vlky - jsou to bujně rostoucí výhony, většinou ze starého dřeva. Vlky se obvykle vytvářejí jednostranně u přehnojených nebo přestárlých stromů.

Výsevek - jedná se pojem pro množství osiva, které je potřeba k osetí konkrétní přesně určené plochy.

na obr. orlíček obecný

Výsevní záhon - jedná se o záhon pro pěstování sadby. Měl by být tvořen humózní půdou s živinami. Půdu před výsevem prokypřete, příp. prolehčete říčním pískem. Záhon by měl být umístěn na slunci, chráněn od větru. Také je vhodné, pokud je chráněný od povrchové vody. TIP: výsevní záhon opatřete postranicemi, můžete ho tak snáze zakrýt a zastínit.

Zaštipování - jedná se o částečné zkracování postranních letorostů v době vegetace rostlin. Zaštipování provádíme za čtvrtým až pátým listem (letorosty o délce 20-25 cm)

Živiny - jsou rozpustné v půdní vodě. Rostliny čerpají z půdy tyto druhy živin - pohotové, vázané a pevně vázané. Pohotové živiny - rostliny uvolní z půdy látkami vylučovaných kořeny. Ihned je z půdy odčerpávají. Vázané živiny - ty se uvolňují až po úplném rozkladu organické hmoty. Pevně vázané živiny - ty nejsou pro rostliny dostupné, uvolňují se až po zvětrání horniny. Živiny, které rostliny odčerpají, vracíme do půdy organickými nebo průmyslovými hnojivy.

Které pojmy vás nejvíce zaujali? Znali jste všechny? Sdílejte s přáteli na Facebooku!

Semínka zeleniny v eshopu

Autor: Hana Michalíková, www.rostliny-semena.cz