Zavlažujeme zeleninu - závlaha poskytuje rostlinám přímou výživu ve formě kyslíku a vodíku. Rozpouští živiny. Voda je součástí těla rostlin, kořenů i okolního prostředí. Dostatečná závlaha zvyšuje úrodnost rostlin až dvojnásobně!

Zavlažujeme zeleninu

Voda - je základní součástí rostlin i okolního prostředí. Poskytuje výživu rostlin ve formě kyslíku a vodíku. Nejdůležitějším zdrojem vody jsou srážky. Srážky se dostávají na zem v podobě deště, sněhu, jinovatky a rosy. Nejvydatnějším zdrojem závlahy je déšť, především v jarních a pozimních měsících. 

Při nadbytku závlahy rostliny nasávají vodu a vzniká v nich tak přetlak, který způsobí roztržení či popraskání rostliných pletiv. Toto se stává zejména u ředkviček, kedlubnů, rajčat a mrkve. Při nedostatku vody ochabuje bunečné pletivo a dochází k vadnutí rostlin. Rostliny trpící suchem ztrácejí svou kvalitu - hořknou (salát), tuhnou (kebdlubny). Při déle trvajícím suchu rostliny usychají a odumírají.

Rostliny citlivé na nedostatek závlahy jsou:

• mělce kořenící zelenina (ředkvičky, špenát, salát, okurky)

Naopak rostliny, které lépe odolávají při suchém podnebí jsou:

• hlouběji kořenící zelenina (kukuřice, petržel, černý kořen, mrkev a luskoviny)

Vydatnou a zejména pravidelnou zálivkou lze zvýšit výnos zeleniny až dvojnásobně.

Pokud nemůžeme zavlažovat pravidelně během vegetace. Nezavlažujeme. Zejména meloun a okurky vytváří mělký kořenový systém a při období sucha nejsou schopny čerpat vodu z hlubších vrstev.

Klimatické podmínky v ČR nejsou dostatečné pro většinu pěstované zeleniny. Srážky jsou minimální součástí nutné závlahy rostlin. Závlahu pro rostliny si musí každý zahrádkář hospodárně promyslet. Lze samozřejmě zalévat vodou z místních zdrojů. Pokud máte v blízkosti zahrádky potok. Důležité je také sbírat dešťovou vodu do sudu. Ideální je dešťová voda z bouřek. Je měkká, vysoce okysličená a obsahuje vzdušný dusík. V dešťové vode se snadno rozpouštějí nerostné živiny obsažené v půdě.

Rostlinám vyhovuje odstátá dešťová voda a je to i ekonomičtější způsob zalévání. Sud/barel na sbírání dešťové vody ZDE.  Pokud máte méně vody (na chalupách, atd.), pak je třeba upřednostnit a zavlažovat pravidelně rostliny, které jsou na pravidelnou zálivku náročené.

Pokud pěstujete teplomilné rostliny, doporučujeme vám natřít barel černou barvou, aby se v něm pochytaná dešťová voda dobře prohřála. Půdy pro pěstování zeleniny by měli mít 55-75% vodní kapacitu půdy.

Pakliže nastává větší sucho na zahrádce a jsme donuceni zalévat vodou z vodovodního řadu. Je vhodnější vodu předem napustit do sudu a nechat prohřát. Je to z toho důvodu, aby z vody vyprchal chlór a voda se okysličila. Voda přímo z řadu je sudená a tvrdá. Není vhodná na přímé zalévání.

Rostliny nezaléváme znečištěnou vodou. Pokud zaléváte vodou z potoku, mějte prověřeno, že do něj nejsou vypouštěny škodlivé látky.

Nejvíce závlahy vyžadují košťáloviny. Pravidelně zaléváme kedlubny, rané zelí, čínské zelí a květák. Z plodové zeleniny dejte péči hlavně řajčatům a okurkám. Z kořenové zeleniny nejvíce závlahy spotřebují ředkvičky a celer. Listová zelenina si vystačí s běžnými srážkami, přilévejte vodu pouze k salátu, který může nedostatkem závlahy hořknout. Špenát a čekanka jsou více odolné. Vydrží bez pravidelné zálivky.

Cibulovinám prospívá zálivka v první polovině vegetace. Jakmile začnou cibuloviny dozrávat, vyhovuje jim spíše sušší prostředí.

Česnek je nejméně náročný na závlahu. Pórek vyžaduje pravidelnou zálivku během celého růstu a zrání.

Luskoviny zavlažujte jen při déle trvajícím suchu.

Velmi účinným opatřením proti vysoušení vody ze záhonu je mulčování. Kolem rostlin můžeme mulčovat posečenou trávou, rašelinou, shrabaným listím. Vhodné jsou také plastické fólie. Černé a tmavé fólie a textílie navíc zabraňují růstu plevelů.

Ve větrných polohách vyséváme kolem záhonů vyšší rostliny, jako takové větrolamy působící proti vysoušení půdy. Vhodné jsou např. kukuřice a slunečnice. Výsevem kukuřice můžeme ochránit záhon okurků.

Zavlažujeme - způsoby

Zavlažování dělíme na několit typů dle způsobu závlahy

• povrchová závlaha - podmokem nebo přeronem - tento typ závlahy se používá u košťálovin, rajčat, ranných brambor a paprik. Především u rostlin pěstovaných ve větším sponu. Při této metodě zalévání postačí vyhloubit kolem rostlin brázdy.

Pokud vám tento způsob závlahy a pěstování vyhovuje, pak na hřebenech brázd můžeme pěstovat i kořenovou zeleninu. Pěstování na vrcholu brázdy má své výhody. Díky tomuto pěstování má ke kořenům rostlin přístup vzduch. Nevýhodou tohoto pěstování - resp. závlahy je, že pokud jsou brázdy příliš dlouhé, nemusí se voda dostat až na konec záhonu.

• závlaha ruční - konvemi - se osvědčila na malých zahrádkách. Jde o velmi pracný způsob zálivky. Zálivka konví je ale nejúčinnější v pařeništích, fóliovnících, sklenících a jiných nadkrytých pěstírnách. Zálivka konví odborně - aby se dostala až ke kořenům rostlin - měli bychom dát na 1m2 - 2x10l vody, čili dvě desetilitrové konve vody.
• zálivka hadicí - je oblíbený a obvyklý způsob zálivky. Ušetří čas i "vytahané" ruce z konve. Takováto zálivka je vhodná i větších plochách zahrady. Pokud máme dostatek vody, můžeme v suchém počasí zalévat i rané brambory v období kdy tvoří hlízy. Budou tak větší a úrodnější. K zahradním hadicím používáme různé koncovky, podle toho, co budeme právě kropit.
• podpovrchová zálivka - vyžaduje vyšší finanční náklady. Výhodou tohoto systému je hlavně mnohostranný způsob využití. Je třeba si z trubek, či hadic promyslet a postavit důmyslný kropící systém. Je vhodné, když se zásoba vody do tohoto systému nachází ve vyšší poloze. Nádrž na střeše na dešťovou  vodu, apod. Do hadic-trubek je třeba navrtat otvody o průměru 2mm-5mm v odstupu 10 cm. Trubky uložené do země překrýváme nejdříve vrstvou písku, aby se otvory neucpávali. Při této závlaze zůstává povrch záhodu suchý a kyprý. Voda se neodpařuje a zůstává u kořenů rostlin.

Zaujal vás tento článek? Sdílejte ho s přáteli na Facebooku!

Zvažujte nákup zavlažovací techniky? Vybírejte u nás!

Zavlažovací technika v eshopu

Autor: Hana Michalíková, www.rostliny-semena.cz