Rostlinu meduňky znali již starověcí Řekové, kteří ji zasvětili bohyni Diane. Zároveň ji používali jako všelék, na bolest v krku ale i na nevolnosti a štípnutí hmyzem. Podle nich větvička meduňky v úlu nebo její pěstování v okolí přiláká včely a nikdy z něj neodejdou. Lidé v 13.století věřili, že pravidelné pití meduňkového čaje jim zajistí dlouhověkost. Princ Llewelyn z Glamorganu se prý díky meduňky dožil krásných 108 let. Hildegarda z Bingenu napsala, že "binsuga (včelník) potěšuje srdce a má v sobě moc 15 bylin. Od konce středověku byla meduňka nazývána i matočina, neboť sloužila jako lék v ženském lékařství. V roce 1611 byl karmelitánky vynalezen známý prostředek klášterní medicíny "klášterní paní". Šlo o destilát s přídavkem meduňky, resp. meduňkový protikřečový alkoholový destilát.

 

 

Meduňka je léčivá bylina, která dorůstá do výšky 30cm - 1m. Jde o vytrvalou bylinu, která má zelené vroubkované vstřícné listy s výraznými žilkami, po rozetření mají svěží citrónovou vůni.

 

Rostlinu meduňky pěstujeme ze semen, případně z trsů 2-3 ročních rostlin. Semena meduňky vyséváme do pařeniště do vzájemné vzdálenosti 3cm v průběhu března, semena vyklíčí do 25-28 dnů. Trsy získáváme z dospělých rostlin brzy na jaře předtím, než rostlina začne rašit, případně na podzim do poloviny září. Meduňkové trsy hned zasadíme do půdy do hloubky cca 10-12cm, aby neoschly a rychleji se rozrostly.

Na pěstování meduňky si připravíme hlinitopísčitou nebo písčitou půdu bohatou na živiny. Je vhodné její pěstování na záhoně, ale iv květináčích. Kořeny meduňky rostou do hloubky 20-30cm, proto je dobré zvolit vhodnou velikost květináče. Meduňka má ráda slunná místa, ale daří se jí i v polostínu. Pokud nemáme nový substrát, volíme půdu po luštěninách nebo okopaninách. Meduňka má intenzivnější vůni, pokud je vystavena přímému slunci. Dostatečně silné rostlinky velikosti 5-6cm umísťujeme na záhon do sponu 60x40cm.

Když meduňka dosáhne zhruba 12-15cm seřízneme ji na několik centimetrů, aby se rozkonárila. V průběhu vegetačního období meduňku hnojíme jednou za 2 týdně a mělce okopáváme, zbavujeme plevele. V období sucha zaléváme. Květy meduňky rostou v přeslenu, jsou bílé až bleděmodré barvy. Kvetou v průběhu července-srpna. Vytváří plody, které nazýváme tvrdky. Z nemocí rostlinku postihuje meduňková skvrnitost, která se projevuje v letech bohatých na déšť tmavými skvrnami na listech.

 

Meduňku sbíráme ručně nať a listy meduňky těsně před rozkvětem rostliny v červnu - srpnu, případně v září. Úroda v prvním roce bývá malá, ale v následujících letech můžeme sbírat 2-3 úrody ročne. Sběr meduňky provádíme za suchého a slunečného počasí, neboť ve vlhkém a chladném počasí se listy a nať zapaří a bylinná směs ztrácí na vůni a kvalitě.

Pro dobré sušení je třeba zajistit v místnosti průvan. Při velmi pomalém sušení směs hnědne a znehodnocuje se. Kvalitně usušená meduňky má zelenou barvu s nádechem šedé, je charakteristická pálivou chutí a citronovým aroma. Usušenou bylinu skladujeme na suchém místě maximálně 1 rok.

 

V našich povětrnostních podmínkách může v zimě zmrznout, proto je vhodné před zimou rostlinky přikrýt chvojím nebo netkanou textilií. Čím je rostlinka starší, tím se jí mrazuvzdornost snižuje. Na jednom místě je možné pěstovat meduňku 8 až 10 let. Její podobné a příbuzné rostlinu jsou včelník moldavský nebo kocourek obyčejný.

 

 

Meduňka se nejčastěji používá k dochucování jídel, dodává jim zvláštní charakteristickou chuť. V zásadě ji přidáváme do hotových pokrmů, neboť vařením by ztratila své aroma. Je součástí různým masných marinád (např. na přípravu jehněčího masa), jídel z ryb, vajec, polévek všech druhů a zeleninových salátů a šťáv. Obohacujeme ní houbové pokrmy a bylinkové tvarohy a jogurty.

 

Rostlinu meduňky uskladňujeme tak, že ji mrazíme nebo nakládáme do oleje nebo octa.

 

Účinky meduňky: Meduňka lékařská obsahuje 0,05-0,33% vonné silice, citral, citronely, geraniol, aldehydy, hořčiny, slizové látky, kyselinu kávovou, enzymy a 4-5% tříslovin.

 

Meduňka lékařská má antibakteriální a antivirové účinky. Přípravky z meduňky se používají při onemocněních žaludečně-střevních nezpůsobené organickými chorobami, při neurotických poruchách usínání, při migréně, při nervově podmíněných srdečních potížích a posilující prostředek při rýmě a nachlazení. Pomáhá i s menstruačními křečemi, v klimakteriu díky svým spasmolytickým vlastnostem. Ve fytoterapii se používá jako prostředek proti depresi, melancholii, na léčbu nespavosti a herpesu a při nadměrném stresu a přepracovanosti. Celkově meduňka povzbuzuje mysl a zároveň posílí tělo a duši.

Nejčastěji z ní připravuji čaj a zápar. Denní dávka čaje je 4g. Připravujeme ho tak, že 2 -4 čajové lžičky čerstvých lístků meduňky zalijeme 250ml vroucí vody, přikryté je necháme 5 minut louhovat a pak směs scedíme. Pijeme vícekrát denně, při žaludečních potížích před jídlem a po jídle jeden šálek.