Jistě každého, kdo se zabývá pěstováním rostlin, láká myšlenka vypěstovat si vlastní hrozny. Péče o keře vinné révy však vůbec nemusí být jednoduchá a při nedodržení některých základních opatření se vidina chutné úrody může rozplynout

Co zvážit před výsadbou

Nadmořská výška místa kde chceme révu pěstovat nám určuje, zda je to vůbec reálné v místě naší zahrady. Pěstovat révu volně mimo chráněné polohy (Jižní svahy, jižní stěny domu) je možné pouze do nadmořské výšky 250 m.n.m, jinak nám keře v zimách omrznout a nějaké úrody se dočkáme průměrně jednou za 3 roky, v letech s mirnějšími zimami a příznivým jarem. Naproti tomu, pokud máme možnost vysadit révu přímo ke stěně budovy, která je orientována na jih, případně JV, či JZ, lze se každoroční krásné úrody dočkat i v 500 m.n.m.

Réva vyžaduje celodenní oslunění, blízkost vyšších stromů nebo budov se vždy negativně podepíše na velikosti sklizně.

 Volba odrůdy - druhu révy.

Významnou roli vzhledem k odolnosti proti mrazu a chorobám hraje správná volba odrůdy. Dlužno podotknout že starší a máloodolné odrůdy jsou stále nejvíce prodávány. Zapomeňte na odrůdy jejichž názvy znáte z lahví vín v obchodech. Vyplatí se investovat více námahy a získat kvalitní odrůdu.

Odrůdy révy se dělí na stolní a moštové. I hrozny moštových odrůd jsou chutné, avšak z hroznů stolních se víno vyrábí hůře.

 Z moštových odrůd lze do horších půdně-klimatických podmínek namátkou doporučit odrůdu Hibernal, Medina a starší odrůdu Isabella.

Stolní odrůdy vinné révy, odolné jsou odrůdy vzniklé na území bývalého SSSR – Ustojčivyj dokučajevoj, Augustovskyij, Vostorg, Kutuzovskij, dále moderní odrůdy vzniklé na československém území jsou na půli cesty k odolnosti – Vitra, Pola, Olšava, Ametyst, atd.

 Z jiných ruhů révy lze doporučit ještě Vitis Amurensis, nejlépe prošlechtěné odrůdy.

 Výsadba a řez révy

Při optimální péči dokáže réva přinést menší úrodu v závislosti na odrůdě již druhý rok po výsadbě. U Vinné révy, stejně jako u ostatních ovocných rostlin platí, že pro zachování vlastnosti odrůdy je potřeba rozmnožovat částí rostliny (řízkem), nikoliv semenem. Révu si můžeme rozmnožit i sami, pomocí řízku, anebo kupujeme štěpované sazenice.

Výsadbu sazenice provádíme hluboko, tak aby místo štěpování  bylo několik cm nad úrovní půdy. Réva je rostlina lijánovitá, vyžaduje oporu. V prvním roce postačí kolík, v dalších letech budujeme opěrné konstrukce.

 Bez řezu nelze révu úspěšně po delší dobu pěstovat.

Základem řezu všech ovocných rostlin je to že některou část zkrátíme úplně a některou jen nepatrně. Zjednodušeně lze říci, že řez u révy by měl být řez tak hluboký, aby nám v příštím roce na podzim dosáhly výhony síly tužky. Jsou li příliš silné- řezalo se přespříliš, jsou li slabé a nezdřevnatělé- řezalo se málo. Nepřekonaným na pro révu nejlépe vyhovující tvar který zároveň využívá její fyziologické předpoklady plodnosti je jeden  kmínek s jedním tažněm nebo dvěma tažni a jedním zásobním čípkem na vrcholu.

Tažeň vyvazujeme vodorovně, tak, aby všechny pupeny měly stejné odmínky. U révy totiž nejvýše položená část roste nejbujněji. Tento tvar, kdy máme hrozny ve stejné výšce oceníme jak při postřicích, tak při aplikací ochranných sítí. Na obrázcích keř před řezem a po. Jeden starý tažeň byl nahrazen dvěma. Oba tažne se v dubnu opět vodorovně vyvážou.

Zelené práce

Tak se nazývají práce, které se provádí během vegetace. Je to podlom, vyštipování zálistků a zakrácení výhonů. Těmito pracemi udržujeme keř révy vzdušný a v určité velikosti, což má vliv na snížení možnosti napadení keře chorobami a usnadnění péče.

Podlom je vylamování výhonů brzy po vyrašení, odstraňují se jím ty výhony které nenesou základy hroznů a ani je nevyužijeme pro tvarování keře. Ty by se vyvíjely zbytečně na úkor těch které hrozny nesou.

Zálistky vyštipujeme podobně jako u rajčat, minimálně v oblasti kde se vyskytují hrozny. Zakracování výhonů (osečkování) provádíme v červenci a srpnu, je nutno ponechat výhony dostatečně dlouhé, minimálně 1 metr, raději více !

 Ochrana vinné révy

 Vinná réva je jednou z nejdéle pěstovaných rostlin na zemi, u které se díky dlouhodobé kultivaci vyvinulo velké množství odrůd. Díky mezistátní i mezikontinentální introdukci odrůd a druhů révy se celkově obohatil světový sortiment odrůd, avšak spolu s novými druhy révy jsme si z Ameriky dovezli i nejzávažnějšího škůdce a nejzávažnější choroby, na které musíme myslet už při plánování výsadby Vinné révy.

 Mšička révokaz

Stála v době své introdukce za likvidací téměř všech vinic v evropě. Evropská réva totiž nebyla zvyklá na tohoto nového škůdce a velmi snadno mu podléhala. Dnes již není takovou hrozbou, neboť všechny vinice se vysazují na odolných podnožích, které dokáží révokazu vzdorovat. Do zahrádkářských podmínek lze přesto spíše doporučit roubované sazenice vinné révy. 

 Plíseň révová Plasmopara viticola

Tato choroba dokáže zcela zničit hrozny a listy révy. Výkyt podporuje teplé a vlhké počasí. Při počátku projevu choroby je charakteristická světlezelenými, později hnědými olejovitými skvrnami na vrchní straně listů které jsou ze spodní strany listů porostlé bílým myceliem houby. Listy později zasychají a opadávají, hrozny nekrotizují, zasychají.

Chemické prostředky ochrany proti této chorobě se dělí podle způsobu účinku na kontaktní a systémové. Kontaktní přípravky jsou na bázi oxychloridu mědi, mají kratší účinnost, se známými (menšími) nežádoucími účinky.

Systémové přípravky jsou složitějšího složení, mají delší účinnost avšak nejsou zcela probádány jejich nežádoucí účinky. Přípravky účinné proti Plísni révové najdete zde.

Padlí révové – Uncinula necator

Choroba se projevuje bělavým povlakem na listech, které jsou padlím jakoby pomoučeny, odtud synonymum Moučnatka révy. Bělavé povlaky pokrývají hrozny, slupka bobule tuhne a praská (semenná průtrž). Jako kontaktní přípravky se používají proti padlí sirnaté přípravky.

Infekce révy padlím způsobuje hospodářské škody pouze pokud je réva napadena do konce června. Přípravky účinné proti Padlí révovému najdete zde.

Kalendář ochrany révy

Následující schéma ochrany se pouřívá u středně náchylných odrůd. U odolnějších (viz doporučené odrůdy) postačí první dvě aplikace a pak pouze poslední, aplikovaná v době vybarvování hroznů.

 S prvním ošetřením révy proti plísni révové se začíná v období před kvetením, tzn. Ve druhé polovině května či začátkem června. Pro první ošetření postačí kontaktní přípravek.

 Další ošetření se provádí v odstupu 14 dnů – ošetření po odkvětu. Zde je dobré ošetřovat už i proti padlí, v jedné nádrži se rozmísí oba přípravky, pouze je nutno zabránit přímému styku koncentrátů. Lepší je použít již přípravky systémové.

 Další ošetření je vhodné provést v době uzavírání hroznů – bobulky se v hroznech začínají dotýkat.

Termíny dalších aplikací se řídí dle počasí, pokud je suché období beze srážek, ošetřovat není potřeba, naopak, je li teplé a vlhké období, je potřeba ošetřovat každých 14 dní v případě systémových přípravků a každých 7 dní v případě používání kontaktních přípravků.

Doporučení pro aplikaci prípravků

Vhodné je používat smáčedlo, přípravek pak má lepší účinnost. Pro dobrou účinnost systémových přípravků je potřeba používat jeden typ jen 2 krát za sezónu, to z důvodu, aby na něj nevznikala rezistence.